Triumph - Tiger

Česko - Slovenské diskuzní fórum pro příznivce motorek Triumph Tiger

Francie 2014

Více
5 roků 10 měsíců zpět - 5 roků 10 měsíců zpět #1 od hlousici
hlousici vytvořil/a téma: Francie 2014
Francie 2014

Letos jsem potřeboval otestit ten nový stroj co sedlám a tak beru za vděk západní Evropou. Volba padla na mou oblíbenou zemi Francii. Chtěl jsem hlavně klídek. Takže profláklá Francouzká legenda číslo 902?Navíc nazpátek bych si projel Itálii ať vidím jak si tam ti špagetošrouti žijí.
Pro ty co mě neznají jsem polikač kilometrů. Prostě mě baví jízda!-řadit, klopit a když je super silnice tak prostě valit a o ničem nepřemýšlet. Jíst to, na co narazím, spát kde zrovna jsem, nic neplánovat předem. Jedu jak se mě chce, kolik se mě chce,kdy se mě chce. Výšlapy a prohlídky památek nechám jiným. Jezdím sám tak o tom nemusím debatovat.
Bohužel představa mého nadřízeného o mém prázdninovém pracovním nasazení se nesetkala s mojí a protože vyšší bere bylo třeba počítat pouze s pěti dny.

Grandes Des Alpes silnice č902 – spojnice jižních a severních alp vedoucí kolem největší evropské hory Mont Blancu na pomezí Francie a Itálie. Délka 580km prochází mnoha horskými průsmyky. Počátek u Ženevského jezera ve městečku Thonon les Bains a končí u moře na Francouské riviéře v městečku Menton. (tam ale v létě nejezdit raději to otočit už ve Vesúble)

pátek:
Makám za tři. Vidina „čím dřív vše udělám můžu vyrazit“ je neuvěřitelně motivační. Nakonec se vše daří a ve dvě hodiny sedím na naložené mašině a vyjíždím směr Vídeň. Mé myšlenky jsou naprosto čisté děti na táboře, manželka v práci a šéf na dovolené. Beru útokem dálnici a řinu to na Salzburk a dál do Německa. Cesta do Francouzského městečka Thonon je pro mě 1100km a ty je třeba polykat co nejrychleji. Navíc předpověď počasí je na následující dny všude v Evropě stejná-déšť přes 50% tak využívám pěkného počasí.
Cesta jde velmi lehce a jsem nadšen s jakou pohodou dálnici dávám. V Salzburku na benzince zjišťuji první problém. Můj jediný společník na cestě pan Garmin nejde. Prostě se ten zmetek ani nerozsvítí. Pro někoho kdo nic neplánuje a jeho jedinou výbavou na cestu je mapa v měřítku 1:800 000 s roku 1990 a papír s vypsaným směrem po cca 300km je to dost problém. Jsem nervózní a musím na to pořád myslet. Kousek před Mnichovem sjíždím z dálnice a intuitivně se dávám po nějaké silnici. Mám štěstí po půl hodině nacházím menší kemp u jezera a za 12eur bydlím v plátěném obydlí. Zrovna dohrávají Němci vítězný zápas na MS a tak dostávám v reštice specialitu podniku za akční cenu. Jsem rád že jsem nemusel ochutnat ty nespeciality.
Ještě jednou domlouvám všemy možnými prostředky a prosbami Garminu ale marně. Nechť v tomto Německém kempu odpočívá v pokoji.
Ujeto 500km

sobota:
Ráno nemůžu dospat. A to je další věc proč jezdím sám. Prostě o půl sedmé jsem nachystaný, zuby vyleštěné vše sbalené a sedím na stroji který zahučí mezi německými karavany.
Razím po dálnici, cedule mě provedou ranním Mnichovem a pokračuji k Bodamskému jezeru na Lindau. Kolem 8hodiny sjíždím do města jehož jméno si nepamatuju. Mám štěstí, nebo Němci dobře značené a po chvilce nalézám komerční zónu. Obchody otevírají v 9h. Jdu na výbornou snídani do nedaleké kavárny. Jako první zákazník beru útokem elektro. Hurá! mají tento víkend výprodej a kupuji nového pana Garmina za 95eur (u nás nejlevněji 3800,-)vložím svoji mapu, prodavač jej obratem naučí česky, vše funguje. Před prodejnou navlékám nepromok a hrčím směr Švýcarsko. Cesta jde v poho na hranici mě zkasíruje tvor v pláštěnce o 40eur za známku kterou bez optání vlepí na štít. Můj dokonalý obchodní plán že ji strčím do kapsy a pak prodám jako nepoužitou krachuje. Nedostal jsem šanci.
Jak byla cesta naprosto v pohodě, ve Švýcarsku je to pekelné. Všude je hrozný provoz Švýcar neuhne a nepustí, jede stodvacet v obou pruzích, do toho se střídá déšť se sluncem. Je tak 30ve stínu. Docházejí mi nervy beru to zprava, zleva po odstavném.Švýcaři se posouvají na mém žebříčku idiotských řidičů na první místo. Cítím že to bude vzájemné. Trasa St.Galen-Zurich-Bern-Montreux. Hrůza. Kolem Ženevského jezera které musím z poloviny objet, si připadám jak párek na grilu. Peče solidně. Je to na koupel, ale zastavit a nechat moto chvilku bez dozoru v tom šrumu který podél jezera je nechci riskovat.
Nic méně ve tři odpoledne míjím první ceduli Grandes des Alpes kousek za Thonon les Bains. Dostávám nový impuls a zapomínám na vše. Levá-pravá parádní asfalt malí provoz. Bohužel dlouho nevydržím a emoce jdou dolů. Nemůžu se dostat do tempa. V městečku Les Gets což je prvním menším sedlem na cestě beru benzín. Dál to nejde. Bylo by barbarství točit kilometry téhle nádherné silnice bez požitku. To je nevýhoda toho když jedeš sám, nemáš parťáka který by tě nakopnul. Na druhý pokus beru o půl páté Hotel za 58E k tomu pizza 13E a pivko 6E .Můj rozpočet 50E na den je v troskách. Uvažuju, že budu pít vodu z potoku a spát pod jedlí.
Máznu řetěz pošlu pár fotek domů a snažím se spát.

Neděle:
Obavy z počasí se nenaplňují a je nádherné alpské ráno. Je 6h a mě se pod zadkem zahřívá motor.
Já vím magor? Ale jestli něco na mašině miluju tak je to letní ráno a letní večer. :-)Pravda je, že na hotelech nemůžu spát. Prostě mi ta cizí postel nedělá dobře.
Jedu do prvního sedla Col de la Colombiere (1618m) a paráda nikde nikdo po druhém výstupu do sedla Col des Aravis (1486m) si dávám snídani z vlastních zásob s výhledem na Mont Blanc. Frantící ještě spí a nikde ani živáčka. Jedu v nádherné krajině přes další vrchol a kolem jezera. S přehledem ukrajuju kilometry téhle francouzské legendy. Jedu dle cedulí a čísel silnic. Před polednem mě zastavuje policejní zátaras ve Val d Isére. „To není možné“ přede mnou je nejvyšší průsmyk celé cesty a nedá se jet dál. Frantíci, Italové, Britové poslušně otáčejí stroje. S tím se nesmířím! Za pomoci pana Garmina zátaras přes nějakou polní cestu objíždím. Za chvilku už točím nahoru. Jsem sám s milionem cyklistů. Je jasné že dnes se tady jeden cyklo závod. Raději ani nezastavuju a jedu s obavou co mě čeká. Nahoře opět policajt a stop. Snaží se komunikovat. Tvářím se vyjeveně a tvrdím že nerozumím. Kukne na značku a uznale vyjekne Čech. Na dlaň mi napíše čas 13:30 a ukáže že musím počkat. „Do pr....“ to je přes dvě hodiny čekání. Chvilku přemlouvám orgán že bych jako ujel ale jasně naznačuje že stačí zavolat a gesto rukou v poutech není třeba komentovat. Nakonec mi nabízí čaj z vlastní termosky. Tužím že přátelství je na dosah. Rezignuji, nandávám rukavice nasazuju helmu neb nahoře je dost zima a čekám. Po chvíli si uvědomuji jak je tam vlastně krásně. Modré nebe, okolo sníh, mám narozeniny(to jako fakt) a nějaká kapela v zimních bundách hraje živě světoznámé hity. Jsem jediný tančící motorkář toho dopoledne na Col de L Iseran (2770m). Podléhám. Sentimentálně volám domů tam jsou přesvědčeni že mi v té výšce chybí kyslík na mozku. Není kdo by ten moment pochopil.
Uteklo to jak voda. Jako bonus mi můj přítel orgán ukazuje ať jedu že mě dává 15min náskok než zavolá dolů aby provoz ze spodu a tak si užívám sjezd dolů úplně sám. On věděl proč mě nechává čekat, prostě přítel :-)
Den nekončí. Rozvášněn vystoupám na další vrchol kde raději nezastavuju, mám pocit že cestou nahoru jeden z Frantíků nepochopil můj smysl pro humor. Pak přichází nejkomerčnější ale taky velmi krásné sedlo Col du Galibier (2642m). Po něm dávám ještě několik vrcholů s motorkářsky nejzáživnějším col d Izoard (2361m) Den zakončím v kempu u černocha s free sprchou a wifinou za 14e v městečku Barcelonnette. V osm si zajedu na motce jen tak na lehko na dlabanec za 22E.
Ujeto. 350km










Pondělí:
Ve stanu se spí o poznání líp. V noci mě sice několikrát vzbudí prudký déšť ale i tak opět v 7h sedím na stroji v krásném ránu. Rozhoduji že poslední kilometry (asi 180) Grandes des Alpes vynechám neb si už všechny ty výjezdy a sjezdy do průsmyků nepamatuji a jedu po silnici č900 na kaňon Verdon. Dost svižně hrnu parádní silnicí s minimálním provozem kolem levandulových polí francouzského Provance. Pohled na modré jezero St.Croix je úchvatný a pohled do samotného druhého největšího kaňonu v Evropě impozantní. Beru to po pravé straně kaňonu. Ten je obehnaný silnicí která se postupně vine až nahoru, kde se po 35km dá po mostě přejet na druhou stranu a pokračovat opět kolem, nebo jako já jet podél řeky kaňonem. Vřele doporučuji stojí za to. Toto údolí mě po silnici č.908 dovede až to městečka Colmars. Sedím na obědě a říkám si že nic lepšího už mě nemůže potkat. Omyl! Sedlo Col d Allos (2247m) bere dech. Je nekomerční, nahoře není vůbec nic! Kromě nádherného výhledu.Chtělo se mi křičet když jsem jel nahoru a plakat když jsem jel dolů. Na těchto 20km sjezdu dlouho nezapomenu. Na některých místech by mi do zadku nestrčili ostrouhaný vlas jak se mi stahovali půlky. Silnička rozbitá a úzká se vine na hraně skály bez jakékoli zábrany. Není divu že nikoho nepotkáš. Ve dvě stojím na benzince ve městečku Barcelonnette, kde jsem ráno začínal den přifouknutím pneu. Neuvěřitelných 350km emocí. Nedokážu si urovnat myšlenky. Další nevýhoda když jsi na cestě sám. Musím prostě jet abych se srovnal.
Přes Col de Maddalena (1996m) vjedu to opuštěné Italské části alp. Ještě netuším že mě čeká jeden z největších kulinářských zážitků v životě v hotelu Keiko, zaručeně rodilých asijských Italů v Alexandrii. Kde v 8h beru tragický pokoj za 30E ale absolvuji v jejich restauraci nezapomenutelnou večeři v podobě všech možných asijských jídel z obložených stolů,pivkem a kávou za 16E. Takové krevety jsem nikdy nejedl. Chroustal jsem je za neuznalého pokukování talošů jak chipsy. Zase jeden buran na výletě.
Před spaním ještě máznu řetěz. Nemám sílu vyhodit mašinu na centrál tak potupně posunuju celou motorkou, šikmoočci si mě fotí a točí na mobil. Ne aby pomohli.
Poprvé si všimnu že moje zadní pneu je divná?
Ujeto:600km










úterý:
Opět nemůžu spát. Po noční bouřce je na silnici vše možné. Ráno dám v no name restauraci vajíčka a slaninku pro pohodovější den. Obecně o Itálii platí že je to země krůháčů. Velký provoz jsem čekal, ale zarazil mě dost špatný stav silnic.Díky tomu je na spoustě usecích sedmdesátka a auta ji celkem dodržují. Já ne. Valím stodvacítkou. Řidiči jsou vycepovaní většina Vás pustí, udělá Vám místo i tam kde se špatně předjíždí. Po cestě není nic zajímavého a tak hraju s Italama „Kdo bude dřív u kruháče“. Postupně projedu Piacenzu, Veronu, Vicenzu a mířím na průsmyk San Baldo nedaleko Benátek. Poslední dvě hodiny už vytrvale prší, na průsmyku lije. Na vodě začínám mít problémy jakmile vezmu trochu za plyn zadní kolo se protáčí. Zadní pneu je po smrti. Samotný průsmyk je spíš zajímavostí než motorkářským zážitkem ale i tak jej spíš proskáču než projedu. Vyměknu a jedu jak v autoškole, takhle to nepůjde. Do Udine to ještě zkouším pak beru za vděk dálnicí a jedu směr Rakousko a vlastně už domů. Moje představa zakončit tenhle trip u moře neklapne.O čtvrt na šest si dávám v Klátífurtu jídlo. Je nádherný večer, je mi fajn, cítím se v pohodě, přítel na telefonu mě ujišťuje že pokud nelezou z gumy dráty, dám ještě 2tisíce. Pojedu dál směr Graz a uvidím.
Jedu ,jedu stopadesátkou, sedmkrát zmoknu a zase uschnu. V devět si naposledy v Břeclavi sundávám nepromok abych domů nedojel jak zmoklá slepice ale jako frajer a 21:20 parkuju v garáži.
Kupodivu je mi hrozně fajn do půlnoci s ženou diskutuji o zážitcích :-)
Ujeto:1170km
Ráno mě ale fest bolí ramena. Díky kamarádovi za dárek-opěrku zápěstí na plyn.




Bilance:
viděl jsem, objevil jsem, přežil jsem, přijel jsem po drátech. Ujeto 3220km z toho 1630km po dálnicích.
Tankování: všude dostatek možností. 2x ve Francii jen hotovost na benzinkách u Supermarketů, jinak kartou.
2x jsem musel vzít z automatu. Pozor! karta ukáže maximální možnou útratu např. 88E. Vezmeš za 20E ale na účtu máš strženo 108E. Těch 88ti vrátí, ale trvalo to 8dnů.Vyplatí se najít si pumpu s obsluhou jsou i o víkendech.
Naposledy změněno: 5 roků 10 měsíců zpět od hlousici.

Je třeba Přihlásit se abyste mohli odpovědět na toto téma.

Více
5 roků 10 měsíců zpět #2 od Zajda
Zajda odpověděl na téma: Francie 2014
Velicee pěkně napsáno a hlavně určitě krásný výlet. ;)
Jen tak dál a houšť.

Je třeba Přihlásit se abyste mohli odpovědět na toto téma.

Více
4 roků 8 měsíců zpět #3 od 100octan
100octan odpověděl na téma: Francie 2014
Zase krasne napsany.Kamarad ma sestru ve Francii, kousek od Parize a domlouval jsem se snim ze az budu mit moji vysnenou motorku TRIUMPH TIGER 1200 Explorer tak ji pojedem navstivit.Po precteni tvojeho cestopisu bych nejradsi vyrazil hned. :) :)

Je třeba Přihlásit se abyste mohli odpovědět na toto téma.

Více
4 roků 8 měsíců zpět #4 od hlousici
hlousici odpověděl na téma: Francie 2014
Miluju francii. Jezdim tam jiz deset let na ryby. A nektere mista nemuzu dostat z pameti. Jak pojedes tak se hlasim. Mam tolik mist ktere bych tam chtel projet na motorce. Sice jsem o ni nesnil ale pojedu taky na triumph tiger 1200 jestli vse klapne jak ma.

Je třeba Přihlásit se abyste mohli odpovědět na toto téma.

Více
4 roků 8 měsíců zpět #5 od 100octan
100octan odpověděl na téma: Francie 2014
To je parada ze si rybar ja taky ale jezdim na ryby do norska.Nikdy jsem nebyl ve francii ale vzdy jsem se tam chtel podivat, jen doufam ze to pujde po tim co se tam ted deje.Budu rad kdyz se pridas.Jinak ti drzim palce aby to vyslo stim exploerem.

Je třeba Přihlásit se abyste mohli odpovědět na toto téma.

Více
4 roků 8 měsíců zpět #6 od MEX
MEX odpověděl na téma: Francie 2014
Oni mají ve Francii taky ryby ? A já myslel , že žerou jenom šneky :woohoo: :woohoo: :woohoo: .

Je třeba Přihlásit se abyste mohli odpovědět na toto téma.

Přihlásit se do fóra

Nedávné příspěvky